Povolání profesionálního řidiče s sebou nese vysoké nároky na psychické a fyzické schopnosti člověka. Řidiče provází mnoho zátěží a činnost vyžaduje velkou pozornost, dobrý úsudek a správné rozhodování. Psychologové označují práci řidiče jako stresující (například dlouhé cesty nebo zodpovědnost), protože řidič musí rychle a konstantně zpracovávat velké množství informací a signálů. Navíc se často dostává do situací, které zvyšují nároky na odpovědnost a s tím spojené riziko.
Častým důsledkem stresu bývá pracovní prostředí, ve kterém se dopravce nachází. V nákladním automobilu se ocitá ve směsi vibrací a hluku, což má na řidiče a jeho celkové vnímání negativní dopad.
Mezi časté stresující faktory patří také nepříznivé počasí. Zároveň se musejí vyrovnávat s nepravidelností režimu, odpočinku a spánku.
Jedna z hlavních příčin vzniku dopravních nehod (zejména právě u řidičů nákladních automobilů) je únava a mikrospánek, a to i přes povinné dodržování přestávek a nařízeného odpočinku. Ospalost a únava bývá hlavní ukazatel celkové schopnosti řidiče. Nejčastěji může řidič očekávat pociťovanou únavu, když jeho cesta začíná v brzkých ranních hodinách a končí v pozdních večerních.
Podle studie stockholmského Centra pro veřejné zdraví je u profesionálních řidičů vysoké riziko onemocnění srdečními chorobami způsobené faktory životního stylu a sociálními faktory z oblasti pracovního prostředí. Jako zdravotní problémy jsou typické například bolesti páteře.
Jeden z hlavních zátěžových faktorů bývají noční směny zasahující do osobního života. Proto bývají v rozporu s pravidelnou životosprávou, která je klíčová pro celkový zdravotní stav. Typická práce přesčas potom celkový zdravotní stav zhoršuje.
I přes touhu dohnat zpoždění způsobené zácpami na dálnicích, opravami na cestách, či celkovým časovým tlakem, by se řidiči neměli snažit překonávat své schopnosti. Za dopravní situaci či nepříznivé počasí žádný řidič nemůže. Ale musí být snahou všech účastníků silničního provozu, aby šlo dojet z bodu A do bodu B bezpečně a bez nehod.